Zdeněk Pohlreich má jasně definovanou představu o kvalitní restauraci. Stavebními pilíři je útulné prostředí, milá obsluha a hlavně dobré jídlo s kvalitních surovin. Touto cestou se rozhodl jít i jeho velký fanda a jmenovec, kuchař Zdenek. Ten společně s paní Jaroslavou provozuje restauraci a penzion Bohemia v proslulé Dubí. A světe div se, co začal vyvařovat kvalitnější jídla, zaznamenali odliv zákazníků. Jistě svoji mírou se na tom podepsala i finanční krize, která sužuje celou republiku, ovšem zakopaný pes je nejspíš i někde u nich a tak je na snadě povolat do akce svůj vzor. Ano, šéfe samozřejmě nemůže nechat prosbu o pomoc nevyslyšenou a tak se rozjíždí do Bohemie.
(more…)
Tentokrát se pořad Ano, šéfe vydává do Benešova, kde si Klára pořídila takovou malou útulnou nekuřáckou restauraci. Její záměr byl vybudovat podnik, kde by mohli maminky posedět i se svými ratolestmi, ovšem někde se stala chyba a nic nefunguje jak má. Ve chvíli, kdy Pohlreich vstupuje do dveří, oceňuje moderní interiér, vzápětí však zůstává u vytržení. V jídelním lístku se opravdu fantazií nešetří a nad některými názvy mu zůstává rozum stát. Ze všeho nejvíce ho pobaví bezmasé jídlo smažený hermelín se šunkou. No nic, je čas si objednat jedno z oněch fantastických jídel. Ve výběru ho zaujali těstoviny, tortilla a pstruh na másle. Když pomineme hromadu síra na těstovinách, tak převařené nudle bez jakékoliv chuti už přehlédnout nejde. A představa, že to bylo to nejlepší, co ochutná byla děsivá.
(more…)
I Zdeněk Pohlreich si zaslouží dovolenou a proto odjíždí do Pece pod Sněžkou, aby si na sjezdovce užil lyžování, děvčata a chutné jídlo. Akorát s tím jídlem si nemůže být tak úplně jistý, neboť se zastaví v Hotelu Hvězda, kde ho sympatická Kateřina Hrubá žádá o pomoc. Hned v úvodu ho překvapuje, neboť si ji pamatuje jako věrnou návštěvnici jeho Café Imperiál a tak si vyhrnuje rukávy, sundá lyže a pouští se do práce. Hotel Hvězda postavili v roce 1907 a ve stylovém roubeném přízemí se nachází hostinec, jenž funguje již přes sto let. Proto atmosféra šéfa přímo uchvátí a vrhne se do hledání příčin nezdarů někde jinde. Objednává si vzorky jídla, při čemž se mu nezamlouvá jídelní lístek, kdy je černé písmo na červeném podkladu skoro nečitelné. S přinesených jídel mu polévka chutná, až na tu sůl. Halušky jsou stoprocentně z polotovaru, sekaná je připálená a Tafelspitz je na vyhlášení války.
(more…)
O majitelích restaurace Blue Note se dá s nadsázkou prohlásit, že jsou dobrodruzi z Prahy, jímž nedělá sebemenší problém hazardovat se zdravím svým hostů. Ano, šéfe zavítalo do provozu jenž se dá popsat noční můrou české gastronomie. Tito tři výtečnicí si v Kralupech nad Vltavou otevřeli svůj koktejl bar a po necelých dvou měsících jim bylo jasné, že potřebují radu někoho zkušeného. A proto si povolali Zdeňka, aby jim poradil, jak vyšvihnout Blue Note na špičku. Pohlreich neváhá a rozjíždí se do Kralup, kde po letmém pohledu do kuchyně lituje svého rozhodnutí. Oba kuchaři by dozajista zasloužili dostat pořádně za uši, neboť něco takového ještě neviděl. V první chvíli si nebyl vůbec jistý, zda dorazil do kuchyně nebo na sběrný dvůr. V rohu se povalovala stará pneumatika, ve fritéze místo oleje lak na rakve, funkci utěrek plnili zašlé hadry, mísy diravé a o všudypřítomné špíně a mastnotě raději pomlčet. Již v tuto chvíli je jasné, že toto bude mise se zařazením nulová šance, kdy bude opravdu Zdeňka stát hodně sil již jenom sebezapření v těchto podmínkách pracovat.
(more…)
